Zranění hamstringu *tanec, pole dance

Stačí kousek k vytouženému provazu nebo placce a... křup. Au.
Zranění hamstringu patří v pole dance, tanci, gymnastice a podobných estetických sportech k jednomu z nejčastějších zranění. Já sama mohu tuto statistiku bohužel potvrdit - během své juniorské éry jsem si hamstringy natrhla 3x.
Vím, jak moc takové zranění může ovlivnit váš trénink, přípravu na soutěž nebo i běžné fungování. Zároveň si pamatuju, jak těžké bylo dohledat informace, co teď.
Jsem na tréninku a slyšela jsem křupnutí na zadní straně stehna, co to bylo? Co mám dělat?
Mám s tím nějak jít?
Čeká mě soutěž, budu moci soutěžit?
Když budu trénovat dál, může se něco stát?
Jak dlouho bude trvat, než budu moci trénovat jako dřív?
Budu mít ještě někdy stejný rozsah jako dřív?
Pokud si teď kladete podobné otázky, tenhle článek vám na ně odpoví a pomůže vám zorientovat se v tom, co se vám právě stalo a jaké máte teď možnosti.
Čas zranění
Jste na tréninku. Dosedáte do provazu, do placky, zkoušíte nový flexibilní prvek, rychle švihnete nohou bez adekvátního rozehřátí... a au. Cítíte náhlou bolest na zadní straně stehna.
Proč?
Svalové natažení/ natržení je akutní zranění. Dochází k němu z různých příčin, mají ale společné to, že akutní zátěž přesáhne kapacitu a trénovanost svalu.
Pokud se sval:
zatne příliš rychle
zatne příliš velkou silou
dostane do příliš velkého protažení
nebo kombinace výše uvedených faktorů, tak dojde k natržení svalových vláken. U tanečníků to bývá zejména při strečinku kvůli nadměrnému protažení svalu.
První pomoc
1/ Slezte z tyče.
2/ Vezměte si elastické obinadlo a stehno jím stáhněte (nechcete sval přiškrtit, ale ani nestačí sval obinadlem pouze "obalit". Stáhněte sval pevně tak, abyste zabránili nadměrnému otoku).
3/ Nohu elevujte (zvedněte ji nahoru, např. vleže nohu opřete o lavičku...)
4/ Pokud cítíte velkou bolest, tak místo bolesti volitelně chlaďte (chladící sprej/ cokoli z mrazáku/ ručník namočený ve studené vodě).* Ledujte vždy přes látku, stačí několik minut. Chladit můžete několikrát denně prvních pár dní po úrazu.
*od ledování se v poslední době ustupuje z toho důvodu, že má potenciál snížit zánětlivý proces, viz protokol PEACE and LOVE. Chlazení má ale i efekt analgetický (ulevuje od bolesti) a zranění hamstringu bývá velmi bolestivé, proto se zde chlazení stále často doporučuje. Osobně bych se rozhodla asi dle intenzity bolesti.
Cílem první pomoci u natržení hamstringu je zamezit tvorbě nadměrného otoku a snížit bolestivost. Dejte tomuto procesu několik minut. V této fázi také můžete zhodnotit, jak velké může zranění být. Odpovězte si na otázky:
1) Slyšel(a) jsem křupnutí? 2) V jaké části svalu cítím bolest? Uprostřed svalu/ blíže koleni/ blíže sedacímu hrbolu? 3) Vytvořila se mi modřina? 4) Jak velkou bolest cítím, v čem mě omezuje? Cítím bolest jen při streči, nebo mi vadí i stoj, chůze?
Jak závažné zranění je?
Abyste se mohli rozhodnout, jaké budou vaše další kroky, je dobré mít alespoň základní představu o tom, jak závažné zranění je. Tohle jsou možnosti:
1) Funkční poškození svalu (nedošlo k přetržení svalových vláken, pouze k jejich "natažení")
2) Natržení svalu (došlo k přetržení svalových vláken, zde velmi závisí na tom, kolik % svalu se natrhlo)
3) Kompletní ruptura nebo avulze svalu (úplné přerušení svalu/ šlachy/ odtržení šlachy od úponu)
Pokud vám na vašem hamstringu záleží, doporučuji nechat se odborně vyšetřit, abyste věděli, na čem jste. Ideální je, pokud máte možnost nechat si sval vyšetřit i pomocí nějaké zobrazovací metody - nejlepší je magnetická rezonance, ale ta je těžko dostupná, takže pro poměr cena/ výkon doporučuji ultrazvukové vyšetření. Nejlépe v prvních dnech po zranění. V Praze mohu doporučit tyto fyzioterapeuty, kteří ultrazvukovou diagnostiku dělají: Mgr. Stanislav Machač, Ph.D. https://fyzio-letna.cz/ Mgr. Jakub Katolický, Ph.D. https://jakubkatolicky.cz/
Na základě vašeho stavu se dá ale odhadnout (opakuji - odhadnout, ne diagnostikovat), k jak velkému zranění došlo. 1) Slyšel(a) jsem křupnutí? S větší pravděpodobností došlo k natržení vláken. 2) Cítím bolest uprostřed svalu? Hojení bude spíše méně komplikované. Cítím bolest u úponu (u kolene/ u sedacího hrbolu)? Hojení bude spíše více komplikované. 3) Vytvořila se mi modřina? S větší pravděpodobností došlo k natržení svalových vláken. 4) Jak velkou bolest cítím? Bolí mě stát, chodit, sebemenší předklon? Očekávám spíše větší natržení. Bolest cítím jen při velkém protažení svalu v krajním rozsahu? Očekávám spíše menší natržení nebo pouze natažení. Probereme si tři modelové scénáře: 1) Cítím jen mírnou bolest v krajním rozsahu, neslyšel(a) jsem křupnutí, nevytvořila se mi modřina.
Je možné, že se jedná jen o mírné funkční poškození svalu. Zde bych volila variantu:
půjdu domů, budu sledovat situaci
v případě bolesti mohu oblast ledovat
první 1-3 dny se vyvaruju všech pohybů, které mi způsobují bolest (např. vynechám strečink)
po pár dnech opatrně zkusím jemný strečink nebo cviky na hamstring, pokud budu cítit dále bolest nebo jiné omezení, objednám se na ultrazvukové vyšetření a fyzioterapii
2) Cítím bolest i při jednoduchých pohybech (chůze, stoj, při zavazování tkaniček...). Předpokládám, že došlo k většímu zranění, pravděpodobně natržení.
půjdu domů
v případě bolesti mohu oblast ledovat
striktně se 1-3 dny vyvaruju všech pohybů, které mi způsobují bolest (např. omezím předklon, při bolesti při chůzi mohu využít berle, rozhodně vynechám strečink)
objednám se na ultrazvukové vyšetření a fyzioterapii
očekávám pauzu v tréninku a zahájení rehabilitace
3) Mám velkou modřinu, cítím velkou bolest, nemůžu chodit, v nejhorším případě vidím, že zadní strana stehna vypadá jinak (např. sval se zcela přetrhnul a smrštil se k úponu).
Okamžitě jedu na pohotovost. Velké natržení/ úplné utržení může být indikováno k operačnímu řešení a je velmi důležité, aby stav posoudil lékař.
Proč je důležité první 1-3 dny opravdu striktně vynechat pohyby, které způsobují bolest?
Něco málo o hojení
Na první pohled nudná teoretická část o fázích hojení, ve skutečnosti velmi konkrétní instrukce, jak a proč přistupovat ke zranění hamstringů.
1) Fáze zánětlivá aneb proč hned po zranění nezkoušet "co sval vydrží"
akutní fáze, to, co nastává vteřiny po zranění a trvá až dalších cca 24 - 72 hodin
Tuto fázi si představte jako akutní hašení požáru. Cílem je prostě zastavit problém a jeho šíření. - dochází k zástavě krvácení (pakliže k němu došlo) - dochází k akutnímu "ošetření místa a zastavení problému" (pro představu - např. při zranění kůže se vytvoří prvotní strup, ale není to dlouhodobé řešení) - dochází k otoku, zčervenání (kvůli "přilivu" krve a buněk a dalších látek) - dochází ke tvorbě svalového spazmu v okolí (tělo tak vytváří jakousi "ortézu", aby se zranění nezvětšovalo)
Laicky řečeno, tuto fázi musíme nechat "proběhnout a moc do ní nešťourat". Na příkladu zranění kůže: pokud se říznu, tak potřebuji, aby proběhlo zastavení krvácení a vytvoření prvotního strupu, tj. nebudu si ho pořád dokola strhávat. PROTO se v této fázi rozhodně nesnažím hamstring protahovat a "zkoušet, co ještě vydrží". Mohlo by dojít ke zhoršení zranění. PROTO se v prvních dnech doporučuje KLID* (od pohybů, které zhoršují bolest).
*Co je to "klid"? Klid znamená, že nebudu dělat věci, které mi provokují bolest a potenciálně mohou zranění zhoršit. Pokud mě nijak nebolí chůze, ale bolí mě běh, tak nebudu běhat, ale můžu chodit (dokonce to může zlepšit hojení). Pokud mě bolí předklon, omezím předklánění na minimum. Pokud mě bolí i došlap při chůzi, omezím chůzi na minimum.
Klid tedy v tomto případě neznamená ležet nehybně v posteli a nedělat nic. Znamená to nechat v klidu pouze oblast zranění, aby mohla proběhnout první fáze hojení.
Vhodná pohybová aktivita může naopak hojení podpořit - zjednodušeně řečeno mohu dělat to, co mi nezvětšuje bolest v oblasti zranění (např. cvičit vsedě nebo vleže s kotníkem, trupem, horními končetinami atd.)
2) Fáze proliferační aneb proč chceme ovlivnit tvorbu jizvy
nastává cca od 3. do 21. dne po úrazu
Proliferace = množení. V této fázi tedy dochází k "množení" buněk, které zacelují ránu. Rána se zaceluje více pevně a kvalitně, ne pouze "provizorně" jako v první fázi. V této fázi se buduje nová tkáň v místě natržení a adekvátně zvolené zatížení může tento proces vhodně podpořit.
Jaká tkáň se v místě zranění vytváří? Zde přichází jedna smutná zpráva. Sval má pouze omezenou schopnost regenerovat novým, kvalitním svalovým vláknem. Pokud je natržení velké, v místě zranění se vytvoří vazivová jizva. Co to znamená? Svalová tkáň má schopnost kontrakce, tj. zkrácení (zatnutí) a také povolení (konec kontrakce). Naopak jizva je tvořena vazivovou tkání, tj. kolagenními a elastickými vlákny.
V místě zranění tedy sval nebude schopen "aktivní kontrakce", NEBUDE SCHOPEN se zkrátit nebo uvolnit. Bude zde místo toho tuhá jizva, která se bude se pohybovat pouze tak, jak se bude pohybovat její okolí.
Zde přichází ta jedna důležitá poznámka, kvůli které tenhle odstavec píšu: elasticitu jizvy můžeme ovlivnit.
Výsledná elasticita/ tuhost jizvy se odvíjí od poměru kolagenních vs. elastických vláken. A právě tento poměr jsme schopni ovlivnit pomocí adekvátně zvolených cviků a strečinku.
Zde ale platí důležité pravidlo: strečink musí být nastavený ve správné intenzitě. Zjednodušeně řečeno: tah musí být dostatečně velký na to, aby stimuloval elasticitu jizvy, ale dostatečně mírný na to, aby se sval v místě zranění více nenatrhl.
Elasticita jizvy je důležitá i kvůli riziku opětovného zranění svalu. Pokud budu protahovat sval, uprostřed kterého je tuhá jizva, která se protahovat nebude, vlákna kolem jizvy budou vystavena o to většímu tahu a budou náchylnější k dalšímu zranění.
3) Fáze remodelační aneb vymodeluj si sval do podoby, kterou budeš potřebovat
nastává od cca 21. dne a pokračuje další měsíce až roky
Základní hojení proběhlo, otok i modřina jsou pravděpodobně pryč. To, že je sval "zahojený", ale ještě vůbec neznamená, že je připravený na (sportovní) zátěž.
Sval určitě není ve stejném stavu jako před zraněním. Pravděpodobně přetrvává bolest, sval má sníženou funkci, sílu i flexibilitu. V místě zranění je jizva. Místo zranění se bude dále měnit, zpevňovat a doslova modelovat další měsíce až roky. A právě proto je zásadní, abychom věděli, co od svalu chceme a očekáváme do budoucna. Sval potřebujeme připravit na zátěž, jaká ho čeká. A proto pozdní fáze rehabilitace hamstringu u tanečníka musí vypadat úplně jinak než u sprintera.
Takže jaké teda zvolit cviky?
Rehabilitaci hamstringu můžeme rozdělit do různých fází. Nepřekrývají se úplně přesně s fázemi hojení, odvíjí se spíše od funkčního stavu svalu. Jejich časové rozložení samozřejmě závisí na typu zranění, úplně jiné bude u lehkého funkčního poškození vs. u kompletní ruptury, nicméně zde je rámec, o který se můžete opřít.
Sval obecně chceme trénovat v této posloupnosti:
izometrická kontrakce (zatnutí bez pohybu)
koncentrická kontrakce (zkrácení svalu)
excentrická kontrakce (sval zabírá během protažení, brzdí pohyb)
rychlost, výbušnost
sport-specifická zátěž: pro tanec práce na rozsazích a na síle a kontrole v maximálních rozsazích, a to i ve velkých rychlostech (švihy, dynamické přechody, specifické prvky, postupně soutěžní intenzita atd.)
prevence, prevence, prevence
Jak rozložit cviky v čase?
Časná fáze
První dny po zranění, kdy sval chráníme před pohyby vyvolávajícími bolest. Zaměřujeme se na udržení celkové kondice, podporu regenerace. Začínáme s jednoduchými cviky na hamstring, které nevyvolávají bolest, ale podporují regeneraci svalu.
Příklad: vynechám strečink, během kterého mě hamstring bolí. Celkovou kondici a regeneraci podpořím chůzí, jízdou na rotopedu, vhodnou stravou, spánkem. Dále mohu zařadit jakékoli cviky na trup a horní končetiny, abych neztratila sílu. Budu cvičit cviky na dolní končetiny, které mě nebudou nijak bolet (mohou to být např. výpony, "cokoli" na druhé noze atd.). Mohu zařadit jednoduché cviky na hamstring, pokud nevyvolávají žádnou bolest - např. double leg hamstring bridge v malém rozsahu.
Střední fáze
Odhadem od několika dní po úrazu až týdnů dle stavu. Práce na síle a flexibilitě svalu. Středně těžké silové cviky na hamstring (postupně izo/kon/excentrické), postupné navyšování síly v rozsahu, adekvátní strečink.
Příklad: silové cviky - single leg hamstring bridge, standing hamstring curl, good mornings. Adekvátní strečink. Dále podpora celkové regenerace a kondice viz výše (chůze, rotoped, posílení jiných částí těla). Snaha o udržení celkové kondice a síly.
Pozdní fáze
Odhadem týdny až měsíce po úrazu. Trénink maximální síly, excentrické kontrakce postupně do plného rozsahu pohybu, trénink rychlosti, výbušnosti, sport-specifických pohybů. Strečink a kontrola pohybu v maximálním rozsahu.
Je potřeba projít všemi fázemi (i když každá může trvat různě dlouho v závislosti na rozsahu zranění) a cílem je mít na konci hamstring odolnější, než byl před natržením - logicky, abyste si ho zase nenatrhli.
Jak poznat, že můžu cviky ztížit?
Neexistuje obecné jednotné doporučení, jak přesně po zranění hamstringů postupovat, protože každé zranění je individuální a záleží vždy na mnoha faktorech (typ a lokalizace, zranění, věk, typu sportu atd. atd.). Já vím, že je to obecná nicneříkající fráze, ale je to tak.
Jedním z užitečných kritérií při nastavování rehabilitace ale může být subjektivní vnímání intenzity bolesti. U rehabilitace zranění hamstringů se obecně doporučuje spíše velmi nízká intenzita bolesti (cca 0-4/10) a je důležité sledovat, co se stane den po cvičení - celkový stav by se neměl druhý den po cvičení zhoršit (pokud ano, je potřeba ubrat). Podle toho poznáte, že je intenzita cviků adekvátní.
Vždy, když zvolíte nějaké konkrétní cviky, které tuto podmínku splňují, zkuste je takto cvičit cca 3 dny. Pokud je zvládáte bez obtíží a bez bolesti nebo s velmi nízkou bolestí a celkový stav se nezhorší den po cvičení, je možné cviky ztížit a pokračovat stejným způsobem od nejlehčích cviků postupně až k posledním fázím rehabilitace.
Vždy je ale velmi důležité zhodnotit konkrétní stav a zranění, celkový proces je pochopitelně velmi individuální.
Kdy rehabilitaci ukončit?
Rehabilitace by měla končit tehdy, kdy už je sval absolutně *bulletproof * a kdy náročnost rehabilitace převyšuje náročnost tréninku, který vás čeká na tanečním sále.
Pokud váš zraněný hamstring zvládá... Běžné činnosti bez obtíží, Chůzi, běh bez obtíží, Strečink i do krajních pozic bez obtíží,
tak to ještě neznamená, že jste připraveni na vaši plnou tréninkovou zátěž. Je potřeba zvládat taky: Silové cviky bez obtíží, Rychlé, výbušné, švihové pohyby bez obtíží, Specifické taneční prvky bez obtíží, Tréninkovou i soutěžní intenzitu bez obtíží, teprve pak poznáte, že je sval pravděpodobně zrehabilitovaný dostatečně.
Prevence
Tím se dostáváme k prevenci. Rehabilitace by měla ideálně přejít v prevenci (která by se měla stát součástí vašeho tréninku) a ta by měla samozřejmě předejít tomu, aby (další) zranění vůbec vzniklo.
Co by tedy mělo být součástí vašeho tréninku flexibility a mobility, abyste měli co největší rozsahy a zároveň minimalizovali riziko zranění?
1) Pasivní strečink 2) Excentrické kontrakce 3) Posilování a kontrola v celém rozsahu pohybu, zejména v maximálním rozsahu Pasivní strečink = sval bude více poddajný při protažení
Excentrické kontrakce = sval bude umět kontrolovat své protažení + naroste do délky
Posilování a kontrola v celém rozsahu pohybu = tělo bude umět rozsahů dosáhnout silou, aktivně, kontrolovaně, zlepší se plynulost, kontrola
Obhajoba pasivního strečinku
Pasivní strečink získává v poslední době poměrně negativní hodnocení ze všech stran. Udává se, že nemá žádný význam ve sportovním tréninku a nesnižuje riziko zranění... to ale neplatí u tanečníků.
Pasivní strečink působí na vazivo, které obaluje sval, a tím zvyšuje jeho elasticitu. A protože při tanci "bojujeme" o každý stupeň rozsahu, velmi nám pomůže, pokud vazivo, které obaluje sval, bude co nejvíce elastické (pružné). Pasivní strečink navíc může působit relaxačně na svalová vlákna, čímž opět může zvyšovat rozsah pohybu (protože zatnutý sval se prodlužuje těžko).
Pasivní strečink tedy určitě má své místo v tréninku tanečníků, pasivní flexibilita je pro většinu tanečních disiplín relevantní výkonová vlastnost. Jenom je potřeba vědět, že pokud ho používáme jako jedinou metodu zvyšování rozsahu, tak nám toho hodně uniká.
Pasivně vybudovaný rozsah není totéž co aktivní kontrola vysokého rozsahu při zátěži. Je to jen jakýsi první krok. Dále je k tomu potřeba právě trénink excentrických kontrakcí a obecně budování síly v plném rozsahu pohybu.
Něco málo o excentrických kontrakcích
Krátké okénko ke kontrakcím: svalová tkáň je jediná tkáň v těle, která je schopna tzv. kontrakce (svalová vlákna se mezi sebe zasouvají a tím dochází ke svalovému zkrácení). Žádná jiná tkáň toho schopna není (nervová, kostní... žádná). Mozek umí vyslat pokyn ke svalovému zkrácení, neumí ale poslat pokyn ke svalovému prodloužení (tj. sval pracuje pouze "jedním směrem").
Co ale je možné, je aktivovat sval ke zkrácení a držet toto napětí, zatímco je oblast svalu natahována někým jiným (např. jiným svalem). Říká se tomu excentrická kontrakce.
Sval tedy "brzdí" pohyb, zabírá, ale současně je natahován. A právě toto brždění, tj. schopnost stále držet a nepustit, i při velkém protažení, je klíčem k rozvoji zdravé flexibility.
Tanečníci MUSÍ mít hamstringy (nejen ty, ale hlavně ty), které jsou schopné velmi silné a kvalitní excentrické kontrakce. Má to dvě velké výhody. Budou mít kontrolu nad svalem i při velkém protažení (takže nedojde tak snadno k natržení, protože sval umíme ochránit i ve velkém protažení), ale také: dlouhodobým tréninkem excentrických kontrakcí se sval mikroskopicky PRODLUŽUJE, tj. naroste do délky. A to jako tanečníci chceme.
Zde je velký rozdíl oproti pasivnímu strečinku, který má za cíl svalová vlákna mohou pouze pasivně natáhnout a zvýšit jejich poddajnost vůči natažení. Naopak díky excentrickým kontrakcím sval naroste do délky a naučí se protažení aktivně kontrolovat.
Zranění je vždy multifaktoriální
Jako u všech jiných zranění, i zde u zranění hamstringů platí, že záleží vždy na několika faktorech zároveň. Nejde tedy jen o poddajnost svalu nebo jeho kontrolu, jde taky třeba o to, jestli jste při tréninku pozorní nebo jaký máte den. Některé faktory se dají ovlivnit více, některé méně.
Co se ovlivnit dá: spánek, výživa, load management (tj. jak moc tělo zatěžujeme ve vztahu k tomu, jak moc je schopno aktuálně zvládnout), trénink flexibility
Co se ovlivnit VŽDY DÁ: ADEKVÁTNÍ ROZCVIČENÍ PŘED TRÉNINKEM!!! chce se mi říct, že snad už dnes nikdo nepřijde na trénink a bez rozehřátí si sedne do placky, ale...
Co se ovlivnit moc nedá: blbá náhoda, počasí, genetika, věk atd.
Ne každá bolest na zadní straně stehna je zranění hamstringu
Disclaimer na závěr: bolest na zadní straně stehna může mít různě příčiny a zranění hamstringu je jen jedna z nich. U tanečníků bývá u zranění hamstringů typický úrazový mechanismus: protažení a náhlá bolest při něm. Ale pochopitelně je celková diferenciální diagnostika složitější.
Co si z článku odnést
zranění hamstringů je u tanečníků běžné, ale dá se mu často předejít
když už se zranění stane, je důležité zjistit závažnost zranění a dle toho nastavit adekvátní rehabilitaci
rehabilitace hamstringu má různé fáze a každá z nich má svůj význam (nejprve je třeba sval ochránit, později je potřeba jej kvalitně zatížit)
rehabilitace hamstringu nekončí ve chvíli, kdy sval nebolí během chůze, končí ve chvíli, kdy zvládne všechno a ještě víc, než co od něj budeme chtít v tréninku
základními prvky prevence je síla a kontrola v plném rozsahu pohybu
nikdy, nikdy, nikdy si nesednu do provazu bez adekvátního rozehřátí, jo?!
Budu mít rozsah jako dřív?
Tuhle otázku dostávám asi nejčastěji. I ze své zkušenosti mohu říct - ano, můžete mít dokonce i větší rozsah než před zraněním. Ale nestane se to automaticky - musíte k celému procesu rehabilitace přistoupit velmi zodpovědně a projít všemi fázemi tak, abyste sval vytrénovali k dokonalosti a perfektní odolnosti. To bude ale také pravděpodobně znamenat, že dlouhodobě budete muset změnit váš trénink, aby opravdu odpovídal nárokům vašeho sportu.

Komentáře